Biologie sov

Sovy (Strigoformes) jsou samostatným řádem ptáků, který se dělí na sovovité (Tytonidae) a puštíkovité (Strigidae). Na celém světě bylo popsáno okolo 144 druhů, z toho 10 hnízdí u nás a další dva se zde občas vyskytují v zimě. Sovy jsou stavbou těla podobné dravcům, jsou zde však některé rozdíly. Májí oči vepředu na hlavě- díky tomu mají zorné pole pouze 160 o ( oproti poštolce s očima na stranách a zorným ůhlem 220 o ). Oko pokrývají horním víčkem(ostatní ptáci spodním). Sovy jsou dalekozraké, předměty na krátkou vzdálenost téměř nerozeznávají.Všechny naše sovy s vyjímkou Sovy pálené a Puštíka obecného mají oči žluté nebo oranžové. (Puštík obecný a sova pálená mají tmavohnědé oči.)

Sovy slyší asi 50x lépe než člověk, peří na hlavě mají uspořádané do závoje, který usmněrňuje zvuk k ušním otvorům po stranách hlavy.

Sovy létají v noci téměř neslyšně- mají měkké husté peří, na rozdíl od dravců jsou i jejich prsty porostlé jemným peřím. K uchopení a usmrcení kořisti používají dlouhé drápy, potravu trhají zahnutým zobákem. Živí se převážně drobnými hlodavci (myšice, hraboši, potkani), v menší míře i hmyzožravci( ježci, rejsci), obojživelníky, ptáky, hmyzem. Na rozdíl od dravců nemají pravé vole, kosti, peří, chlupy a chitinové kostry hmyzu vyvrhují v podobě oválných vývržků. Z našich sov si pouze pustovka staví hnízdo, ostatní sovy využívají dutiny stromů, díry v zemi, věže kostelů, půdy, opuštěná hnízda ... Snůška je obvykle 3-5 čistě bílých kulovitých vajec. Na snůšce sedí obvykle samice 25-31 dnů. Potravu přináší samec, který také střeži okolí hnízda před vetřelci. Mláďata jsou po vylíhnutí slepá a hluchá, měsíc musí být v péči rodičů.