Puštík obecný - focený v Národním muzeu, 26 kB

### Puštík obecný Strix aluco (L.)

Puštík obecný je spolu s kalousem naše nejhojnější sova. Do výšky narůstá 40 - 44 cm, rozpětí 92 až 100 cm.


Má nápadně velkou kulatou hlavu se šedavým okrouhlým závojem kolem očí.Jeho zbarvení představuje složitou kresbu v hnědých, černých a šedých odstínech. Spodina je bílá s tmavými, ke stranám rozvětvenými a podélnými skvrnami. Vcelku vídáme jedince šedé a rezavé. Ouška nemá.

Tato nejznámnější sova sídlí v lesích, kde mívá hnízdo v dutinách stromů, ale také v parcích, u osad a pod. Živí se převážně myšmi, též žábami a různým hmyzem, avšak k její kořisti patří i mladí zajíci nebo koroptve a ptáci, od drobných zpěváčků až po holuby. Za holuby vniká do holubníků, kde dovede zle řádit. Puštík má také rád rybky a nejednou byl přistižen při lovu pstruhů.

Hlas puštíka je známé třaslavé tříslabičné huu-hu, huuuuuuuh, kterým se ozývá od jara až do léta, dále vábení kuhit (hit je vykřiknuto výš) a konečně chraplavé rré.

Doba jeho snoubení začíná v únoru a březnu, snůška nastává podle počasí od března až do května. Mláďata bývají nejčastěji tři, někdy až šest. Samice sedí na vejcích 28 až 30 dnů. Mláďata ve stáří jednoho až deseti dnů krmí samička tak, že z kořisti, kterou si přidržuje prsty, klovnutím vytrhne kousek masa, který zobákem podá pod sebe mláďatům. Krmí jen v noci. Po nakrmení je stále zahřívá až do doby, kdy jsou opeřená, což bývá koncem dubna. Pak je matka začíná na chvíli opoušťet. Ve stáří 25 dnů již začínají mláďata zvečera opouštět dutinu, ale na den se tam vracejí. Soví matka dlouho své potomstvo střeží a nepřátele srdnatě napadá. Ve stáří asi 50 dnů mladí puštíci již samostatně vylétají, ale matka je stále ještě krmí.